
Narodil se 8. května 1855 jako syn Františka Augusta
Braunera, který byl jako představitelem staročeské
strany vedle Palackého a Riegra snad vůbec nejuznávanějším
českým vlasteneckým politikem 19. stoletíl .
Bohuslav Brauner studoval polytechniku v Praze, pracoval
u profesora Bunsena v Heidelbergu a u sira Henryho Roscoa
v Manchesteru. Po návratu do vlasti roku 1883 se stal
profesorem analytické chemie na Přírodovědecké
fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi jeho studenty
patřil i Jaroslav Heyrovský, kterého silně ovlivnil.
Heyrovský u Braunera po ukončení studia pracoval jako
asistent a habilitoval se u něj prací o hliníku.
Dovolenou trávil Bohuslav Brauner často v obci Babylon,
kde přispěl k rozvoji letoviska popularizací chemického
rozboru vody zdejšího koupaliště.
Po dlouhá léta jej pojilo důvěrné přátelství s
geniálním ruským učencem D.I. Mendělejevem . Byl
jeden z prvních, kdo pochopil zásadní důležitost
Mendělejevova periodického zákona, a kdo dokázal určit
atomovou hmotnost nejednoho prvku ze skupiny vzácných
zemin (např. ceru, lanthanu, didymu, praseodymu, neodymu
a samaria). Předpověděl existenci izotopů a roku 1888
navrhl jako základ pro relativní atomovou hmotnost prvků
kyslík (16,00), což bylo později (roku 1905) mezinárodně
přijato. Navrhl zařazení nově objevených vzácných
plynů do "nulté skupiny" a podporoval též
Mendělejevův návrh zařazení beryllia do druhé
skupiny.
Získal si velké mezinárodní jméno, o čemž svědčí
i to, že byl členem sboru navrhovatelů na Nobelovu
cenu za chemii a také v Mezinárodní komisi pro atomy
pracoval jako předseda odboru pro atomové váhy (hmotnosti)..
Zemřel 15. února 1935.