CH R A S T A V A
SLAVNÍ CHRASTAVŠTÍ RODÁCI A OSOBNOSTI
Titulní strana
Chrastava se stala rodištěm čtyř slavných malírů. Byl to Josef FÜHRICH, Gustav KRATZMANN, Vilém KANDLER a Willi SITTE. Dále se zde narodil slavný lékař Damián SCHROFF a operní zpěvák F. J. SCHÜTKY. V Chrastavě vyrůstal pozdější prezident Rakouské republiky Theodor KÖRNER.
Josef FÜHRICH /1800-1876/
- tento malíř evropského významu se narodil 9. února 1800 v Chrastavě. Jeho otec Václav Wenzel byl nadaný malíř, maloval lidem z celého okolí truhly, kolébky, rakve, ale nejvíce se zabýval malbou akvarelu a kresbami na biblické téma. V roce 1802 jeho rodný dům vyhořel. Josefův otec postavil nový brázděný dům, který stojí do dnes.
- Mladý Josef Führich byl přijat na pražskou uměleckou akademii, kde udivoval svojí vysokou uměleckou úrovní. Jeho obrazy se převážně týkaly náboženské tématiky
- Ilustroval díla jako jsou například Geothův Faust, Dantovu Božskou komedii, nebo Shakespearova Macbetha
- Führich byl natolik zaujat bájemi a mýty českého dávnověku, že vytvořil obdivuhodný cyklus grafických listů z nejstarších českých dějin. (Nacházíme mezi nimi Horymírův skok, Věštbu kněžny Libuše, Dívčí válku a mnoho jiných./
- V roce 1822 odjíždí do Vídně - velký mezník v jeho životě. Je uchvácen nádherou uměleckých sbírek v rakouské metropoli.
- V letech 1827-1829 pobývá v Itálii a nazpět se s sebou veze doporučení samotného kancléře Metternicha. Setkává se s bavorským králem Ludvíkem.
- Roku 1836 umírá Josefův otec Václav Wenzel - Josef Führich příjíždí na pohřeb do Chrastavy
- Od roku 1842 působil jako profesor na vídeňské malířské akademii
- V roce 1844 byl jmenován členem umělecké akademie v Mnichově, roku 1851 mu byl udělen rytířský řád sv. Jiří a o rok později byl povýšen do šlechtického stavu.
- Josef Führich zemřel ve Vídni roku 1876 na srdeční selhání. U jeho umrtního lože stál jeho dlouholetý přítel, lékař Karel Damián Schroff (taktéž rodák z Chrastavy), ale ani ten mu již nemohl pomoci. Je pohřben na vídeňském hřbitově
- Tehdejší rakouské noviny v nekrologu psaly: ”Zemřel muž, Ktery udelal pro Rakousko vic nez deset ministru...”
Gustav KRATZMANN /1812-1902/
- malíř, který se narodil v rodině obchodníka. Jeho otec byl po několik let starostou Chrastavy. Gustav studoval v Drážďanech, v Praze, ve Vídni. Z Vídně odešel do Mnichova. Kratzmanna zaujímaly především naboženské motivy. Prvním z jeho obrazů byla olejomalba ”Svatá rodina”, druhým obrazem byl vyjev z českých dějin”Ctirad a Šárka”. V letech 1836-1837 pobýval v Itálii, poté v Praze, kde se stal kustodem galerie na Hradčanech. Namaloval velký počet oltářních obrazů (např. pro kostel v Mar. Lázních a na hradě Orlíku), jeho díla se objevovala na výstavách v Drážďanech, ve Vídni i v Paříži. Kratzmann se přestěhoval do Vídně. Jeho dcera se tam provdala za Führichova syna Lukáše. Později se Kratzmann přestěhoval do Budapešti, kde působil jako správce národní maďarské galerie. V roce 1882 se vrací do rodné země, odstěhoval se do Teplic. Zde také zemřel ve věku 90 let.
Vilem KANDLER /1816-1896/
- vynikající malíř a grafik, zabýval se převážně náboženskými a historickými náměty. Přistěhoval se z Chomutova. Věnoval se návrhářstvím vzorů pro potisk bavlněných látek, olejomalbami a medirytinami. Jeho rozměrný obraz ”Pohledy na Prahu” byl věnován císaři Ferdinandovi, který později odkoupil několik dalších Kandlerových děl. Kandler často cestoval po Čechách a vytvořil rozsáhlý cyklus grafických listů s názvem ”Böhmerland” (Česká země). Kandlerovi byla svěřena oprava fresek v kapli na Karlštejně, v chrámu sv. Víta v Praze a ve strahovském klášteře. V roce 1843 odjíždí na delší dobu do Itálie (navštevuje Řím, Neapole, Benátky a Florencii). Je udiven vrcholnými díly italských mistuů, často navštěvuje Sixtinskou kapli. Po návratu z Itálie uspořádal Kandler výstavu svých obrazů ve Vídni. Pozornost upoutal rozměrný obraz zachycující krále Karla IV. na koni, jak objevuje karlovarská léčivá vřídla. Vilém Kandler patřil nepochybně ve své době k nejznámějším umělcům v Čechách. Zemřel roku 1896 v Praze.
Willi SITTE /1921 - /
- tento chrastavský malíř se narodil v roce 1921. Jeho matka byla Češka, otec Němec. Jako dvacetiletý musel jít na frontu. Bojoval v Itálii, ale přeběhl v roce 1943 na stranu antifašistického odboje. V roce 1945 odešla rodina dobrovolně do Německa. Sitte se silně politicky angažoval v období bývalé NDR. Po mnoho let stál dokonce v čele celostátního Svazu výtvarných umělců. Jeho obrazy jsou v absolutním protikladu k dílům předchozích tří chrastavských malířů. Jeho olejomalby jsou syrové, naturalistické a jejich témata aktuálně politická, např.”Lidice budou žít”, ”Na Stalingrad nelze zapomenout”apod. Jeho díla zdobila Palác republiky v Berlíně.
Karel Damián SCHROFF /1802-1887/
- chrastavský rodák, který se stal vynikajícím lékařem. Byl profesorem teoretické medicíny na olomoucké univerzitě, později působil na univerzitě ve Vídni, kde byl v roce 1855 zvolen dokonce jejím rektorem. Také jeho bratr vynikl jako lékař.
Theodor KÖRNER
- Narodil se v Komárně, ale svá dětská léta prožil v Chrastavě. Jeho otec působil v Komárně jako důstojník. Theodor si rovněž zvolil vojenskou kariéru. Stal se generálem a v letech 1951 - 1957 vykonával funkci prezidenta RAKOUSKÉ REPUBLIKY.
F. J. SCHÜTKY /1817 - 1893/
- Operní zpěvák, který se narodil v Chrastavě roku 1817. Vyučil se tkalcovskému řemeslu, jeho otec si přál, aby jednou převzal po něm soukenický obchod. Jako dospělí vystudoval pražskou konzervatoř a získal angažmá u divadla v Linci. Nasledoval Lvov, Hamburk, Salzburk a nokonec Stuttgart. Na vrcholu umělecké slávy obsahoval jeho pěvecký repertoár 70 rolí v 59 operách. Ve Stuttgartu působil čtyřicet let a vystoupil za tu dobu v 2350 rolích a na 300 koncertech. Posledním jeho vystoupením bylo titulní role v opeře ”Fidelio”. Zemřel v červnu 1893 ve Stuttgartu, kde je také pohřben.